Jdi na obsah Jdi na menu

Chceš ho sbalit? Miluj!

22. 9. 2007

ObrazekKolikrát se stává, že se do někoho zamilujeme, sebereme odvahu a jdeme partnerovi vyznat svou lásku. Ovšem naskytl se problém. I když dotyčný je volný, tak přesto naši lásku odmítá, nás to bolí a začínáme propadat panice a nevíme co s tím. A to je otázka mého článku. Co s tím? Je nějaký způsob jak přeci jen získat srdce našeho partnera? Milý, čtenáři, říkám ti, že ano. Přináším ti exkluzivní příběh o tom, jak můžeš svou pravou láskou získat srdce partnera. Tak pojď si ho přečíst :)

Legenda o lásce

Jestliže láska neumí bez omezení dávat a brát, pak to není láska, ale transakce.

Ve staré vlasti dal Edward Wellman sbohem své rodině a vydal se za lepším životem do Ameriky. Otec mu dal rodinné úspory, uložené v kožené tašce. ,,Doba je tu zlá, tys naše naděje," řekl a objal syna na rozloučenou. Edward se nalodil na nákladní loď mířící přes Atlantský oceán, která přijímala mladé muže ochotné platit za měsíční plavbu lopatou u kotlů. Pokud by Edward narazil ve skalistých horách v Coloradu na zlato, mohla by za ním rodina přijet.

Celé měsíce Edward neúnavně pracoval na svém díle, kde mu malá zlatá žíla poskytovala skromný, ale stálý výdělek. Na konci každého dne, když se vracel do svého srubu o dvou místnostech, zatoužil po tom, aby ho uvítala žena, kterou miloval. To, že nemohl vyznat Ingrid lásku předtím, než odešel z domova, bylo jedinou stinnou stránkou jeho amerického dobrodružství. Mezi oběma rodinami panovalo dlouhá léta přátelství a Edward už dávno tajně doufal, že se Ingrid jednou stane jeho manželkou. Sedával vedle ní na výletech pořádaných místními farníky a vymýšlel si směšné důvody k zastavení u domu Handersonových, jen aby ji viděl. Když se ve srubu ukládal ke spánku, toužil ji pohladit po kaštanových vlasech a držet ji v náručí. Nakonec napsal svému otci, aby mu pomohl tento sen uskutečnit.

Téměř po roce přšel telegram s dobrými zprávami. Pan Henderson souhlasí a pošle svou dceru do Ameriky za Edwardem. Protože je to pilná mladá žena a navíc má smysl pro podnikání, bude rok pracovat s Edwardem a pomůže mu, aby se mu dílo ještě lépe dařilo. A potom už si budou moci obě rodiny dovolit jet do Ameriky na jejich svatbu.

Edwardovi se rozbušilo srdce radostí. Další měsíc dělal co mohl, aby ze srubu vykouzlil domov. Koupil skládací lůžko, aby na něm mohl spát v obývací části, a svou dosavadní ložnici se pokusil upravit tak, aby v ní mohla spát žena. Místo záclon z pytloviny zavěsil přes zaprášená okna květovanou látku z jemnějších pytlů od mouky. Na noční stolek naaranžoval do plechovky usušenou šalvěj z blízké louky.

Konečně nadešel den, na který čekal celý život. S kytičkou čerstvě natrhaných kopretin vyrazil ke stanici vlaku. Syčící pára a skřípějící brzdy doprovodily vlak do zastávky. Edward obhlédl všechna okénka a hledal Ingrid, její zářivé vlasy, její úsměv.Srdce mu tlouklo dychtivým očekáváním, pak se náhle zarazilo: Z vlaku nevystupovala Ingrid, ale její starší sestra Marta. Stála před ním plaše, se sklopeným zrakem. Edward na ni zíral, oněmělý překvapením. Třesoucíma se rukama ji pak podal kytičku. ,,Vítej," zašeptal a oči ho pálily. Martě zahrál v tváři úsměv. ,,Měla jsem radost, když mi tatínek řekl, žes pro mě poslal," řekla a krátce mu pohlédla do očí. Pak zase rychle sklopila hlavu. ,,Dojdu ti pro zavazadla," pronesl Edward s vynuceným úsměvem. Pak šli společně k vozu.

Pan Handerson a Edwardův otec měli pravdu - Marta byla pro podnikání jako dělaná. Edward pracoval v dole, Marta se starala o papíry. U provizorního stolu postaveného v rohu obytné místnosti, zaznamenávala veškeré dění na Edwardově vymezeném dílci. Za šest měsíců se Edwardův majetek zdvojnásobil.

Chutná jídla, která vařila, a tichý úsměv změnily pod jejím ženským dotekem srub k nepoznání. Ale je to jiná žena, naříkal v duchu Edward každou noc, když uléhal. Proč poslali Martu? Uvidím ještě vůbec Ingrid? Bude muset zapomenout na svůj sen?

Celý rok Marta a Edward pracovali, hráli si a smáli se, ale nikdy nedošlo k projevům lásky. Jednou večer, než odešla do ložnice, políbila Marta Edwarda na tvář. On se jen smutně usmál. Od toho večera bylo vidět, že má Marta radost z procházek v horách a z večerních besed na zápraží.

Jednoho jarního odpoledne přišla bouře. Po stráni se řítil přívalový déšť a vymílal vstup do dolu. Edward začal zuřivě plnit pytle pískem a stavět je vodě do cesty. Byl promočený a vyčerpaný, ale všechno úsilí se zdálo marné. najednou stála po jeho boku Marta a držela otevřený pytel. Edward naložil písek a ona - stejně jako by to udělal muž - hodila plný pytel na hromadu ostatních a už měla otevřený další. Tak pracovali celé hodiny, po kolena v blátě, dokud se déšť nezmírnil. Když se vraceli ke srubu, drželi se za ruce. Nad horkou polévkou pak Edward vzdychl: ,,Bez tebe bych důl nezachránil. Díky, Marto." ,, Nemáš za co", odpověděla se svým obvyklým úsměvem a odešla klidně do svého pokoje.

Za několik dnů přišel telegram, oznamující příjezd Hendersonových a Wellmanových na příští týden. Ať se snažil sebevíc potlačit myšlenku na to, že opět spatří Ingrid, srdce mu bušilo při pouhém pomyšlení na ni, jako dřív.

Edward a Marta šli společně na stanici vlaku. Sledovali, jak jejich rodiny na vzdáleném konci nástupiště vystupují z vlaku. Když se objevila Ingrid, otočila se Marta k Edwardovi a řekla: ,,Jdi za ní."
Edward udiveně koktal: ,,Jak to myslíš?"
,,Edwarde, já přece moc dobře vím, že nejsem to Hendrsonovic děvče, které chceš. Věděla jsem to už dávno doma, když jsem tě s ní viděla." Znovu pokynula hlavou směrem ke své sestře a řekla: ,,Vím, že chceš za manželku ji a ne mě."
,,Ale..."
Marta mu položila prsty na rty: ,,Psst! Já tě miluji, Edwarde, vždycky jsem tě milovala. A protože tě miluji, chci, abys byl šťastný. Jdi za ní."

Vzal ji za ruku a pevně ji stiskl. Když k němu udiveně vzhlédla, všiml si poprvé, jak je krásná. Připomněl si společné procházky v lukách, klidné večery u krbu i to, jak mu pomohla zachránit důl. V tu chvíli si uvědomil, co tušil už několik měsíců.
,,Ne, Marto, já chci tebe!"
Strhl ji k sobě do náruče a líbal ji v prudkém návalu lásky, kterou k ní cítil. To už se kolem nich schromáždily obě rodiny a sborově hlásaly: ,,Tak jsme tady na tu svatbu!"

převzato: Slepičí polévka pro duši zamilovaných

Autorův komentář:

Všimněte si, že v tomto příběhu nehráli roli jen ti dva či tři zamilovaní, ale velmi důležitou roli měli Otcové a prostředí ve kterém se příběh odehrává. Prostředí a je velmi důležité pro to, aby druhý mohl vaši lásku poznat, objevit.  Ale co kdyby příběh skončil tak, že by se Edward rozeběhl k Ingrid a Marta slyšela od něj jen "Děkuji"? Zde by ji čekala zkouška největší - test kvality lásky - skutečně ho miluješ Marto? Chceš jeho či své štěstí? Pravá láska nezná hranice a je ochotná se i obětovat pro druhé. Nepřemýšlejte tolik o tom, zda vám ten druhý bude lásku opětovat či ne. Spíše zkoumejte jakých kvalit je vaše vlastní láska.

Poznámka autora:
Ten příběh je opravdu krásný a může se odehrát i ve vašem životě. Ovšem je také nutné počítat s tím, že se dotyčný k ničemu nerozhoupe a my budeme zraněni jeho neopětováním lásky. Tento příběh poukazuje na to, že jen nemajetnická láska může toto snést. Pokud si na dotyčného budeme dělat monopol, budeme ho chtít vlastnit, vždy budeme nějak vystaveni možnosti zranění.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

krásné

(angbella, 25. 8. 2009 19:35)

Jak může člověk nečekaně objevit lásku! Velmi zajímavé!

jistota

(káta, 8. 5. 2009 18:50)

děkuji za tento článek,jsem živým svědkem toho,že to co je v tom článku napsáno je pravda,živá pravda,která dodává lidem odvahu bojovat.


Nádhera

(Zdeněk Eisner, 24. 1. 2008 16:06)

Jednoduše nádhera.

=))

(Kačenka, 23. 9. 2007 22:20)

Nic krásnějšího sem nečetla... Ukápla mi i slzička, je to přesně to, co právě potřebuju slyšet. Díky=))